Dobíjení šlapáním není rekuperace, ale jen dobíjení šlapáním. Pro rekuperaci asi musí být motor vzadu. Rekuperace je jen z energie brždění.

On je to ale docela nesmysl a asi byste nebyl až tak moc spokojen. Kdy jste jel naposledy na normálním kole a kdy v autě? Vezměte si, jak často v autě brzdíte motorem nebo brzdami. Je to každou chvíli. Každou chvíli máte situaci, kdy auto potřebuje snížit rychlost. Kdy snižujete rychlost na kole? Skoro vůbec. V zatáčce, ve které autem brzdíte, pojedete na kole se šlapáním. Odpor vzduchu je u cyklisty i v malých rychlostech tak velký, že se s tím kolem perete v podstatě pořád. Tam opravdu nemáte moc co rekuperovat. Zatímco u auta rekuperace snižuje spotřebu zhruba o 20 % v průměru, u elektrokola je to jen cca 3­-5 %. To za tu složitost navíc obvykle nestojí. Přinese to více problémů než užitku.

Složitost navíc? Pokud se nepletu, není tam jediná součástka navíc, pouze softwarově řízené spínání tranzistorů které se používají pro jízdu, kdy se jejich spínáním řídí indukce a zvýšení napětí, které pak pošle proud do baterií.

V tomto zas takový přehled nemám, jen si kromě toho, co jsem o tom četl na internetu, mlhavě pamatuju, že kamarád, který pracuje ve vývoji pohonu elektrokol, popisoval, jak by tam museli změnit spoustu věcí... a že je to úplná pitomost. No ono i bez technických věcí, i kdyby to nic zásadního v HW nezměnilo ­(pokud se nepletu, je potřeba těžší DD motor, vybitý e­-bike tedy brzdí a brzdí i na volno, dražší řídící systém, který to podporuje, speciální BMS,...­), tak nevím, kdy to nějak moc pomůže.

Když uvážím, že těch situací, kdy lze na kole rekuperovat, je opravdu minimum, tak mám za to, že je to nesmysl, i když jsem kdysi považoval za nepochopitelné, že to tam není. Když se nad tím člověk trochu více zamyslí, tak opravdu nevím, kde by se ta energie mohla nasbírat. Jo, když vyšlapu Lysou horu a pak jí sjedu dolů, tak asi cestou domů nebude problémem jediný kopeček, ale pro běžnou jízdu... Nemyslím si, že to přinese nějakou zásadní úsporu a pomoc, pokud si to člověk může nabít doma ze zásuvky. Jestli bude mít nabité kolo dojezd 80 km a vrátím se domů s 32 km bez nebo 33 km díky rekuperaci... no nevím.

Odpor vzduchu je citelny az tak okolo 25­-30km­/h­(neratam protivietor­). To bezny clovek len tak neda. U bezneho cloveka povazujem za vecsieho nepriatela valivy odpor pneumatik­( chutovka je nenamazana retaz, na korej clovek tiez prepali dost energie­).
Aj ked som borec, tak ked mam ja horsky a kamos, co je o dve triedy horsi a ma silnicku­(staci a j cross­), tak aj ked sa posekam, tak nemam sancu po rovine a dole kopcom. Jedine hore kopcom mam navrch vdaka svojmu vykonu.

Na bicykli sa ako­-tak da rekuperovat pri jazde v meste. Tam brzdim­/ rozbieham sa kazdu chvilu. Mimo to je to bieda. Takze by to mozno malo vyznam max na mestskych bicykloch.

To plati aj pri autach. Rekuperacia je dobra v meste. Mimo mesta je to viac pritaz ako prinos.

Dobře, řekněme to jinak. Obecně celkový odpor kola ­(včetně aerodynamického odporu celé soustavy kola a člověka­) je i v malých rychlostech tak velký, že se s kolem člověk pořád pere a málokdy nastávají situace, kdy má energie nazbyt, aby ji mohl se ziskem rekuperovat.

Ten poměr 20 % a 4 % platí jen v průměrném terénu, ten je hodně rovinatý, takže většina lidí by rekuperaci moc nevyužila. Takový trasy taky znám a tam bych určitě využil jen těch pár procent.
Jezdím, ale hodně v kopcích, tam ty procenta neplatí. Zajímavý je taky efekt, kdy jsem hlavně dřív jezdil na kole po městě stylem brzda plyn dost extrémně a běžně. vždy rychlý rozjezd na 35 km­/h a hned brzda na další křižovatce nebo samotné zatáčce, kam nemůžu vlítnout bez lepšího přehledu a to mnohokrát za sebou než jsem projel město s vyhnutím se hlavní silnici. Nešlo o zábavu, jen dopravu. Dnes hlavně ty kopce, opět doprava, ne sport. Odpor vzduchu tam moc není, nedá se tam jezdit moc rychle. Jsou to úzký asfaltky a polní a lesní hliněný cesty. Používám tam místy i nejlehčí převod 1;1 na horském kole.
Převýšení 287 m na 7 km trase v jednom směru.

"Převýšení 287 m na 7 km trase v jednom směru.­"

No ale pořád trvá ta samá otázka, nestačí to elektrokolo prostě jen nabít doma ze zásuvky? Jestli má dojezd třeba 60 km a řekněme, že ve Vašem případě by to byl díky rekuperaci 10% rozdíl ­(a ne 3­-5%­), opravdu je tak důležité se vrátit s nabitým dojezdem na 47,4 km a ne 46 km? Je to tak důležitý rozdíl? U aut, kde to dělá v průměru okolo 20 %, to už dost významné je, ale tady? Nějak tam pořád nevidím praktický přínos té rekuperace, v čem Vám to má vlastně pomoct? Za rok ušetříte na elektřině 2,5­-3 kWh, to je 15­-20 Kč? Jaký praktický problém má ta rekuperace ve Vašem případě vlastně řešit?

U auta píšeš že je 20 % a to je průměrná silniční trasa plus město, to je převážně rovina ale nízký odpor vzduchu auta. Na kole v terénu co popisuju mám taky velmi malý odpor vzduchu, protože v těch prudkých kopcích a špatných cestách jedu hodně pomalu, takže s autem jsem srovnal odpor vzduchu, ale proti autu nemám průměrnou trasu, mám prakticky terén jako na horách, tak jednoduše ­"horský terén­". Proto věřím že to musí být víc procent než ta průměrná trasa u auta.
K čemu by ta rekuperace byla dobrá: když 20 % hodnotíš jako významný, tak víc než 20 % u kola beru taky jako významný. Dál se ušetří brzdové destičky. To brždění je fakt významný, dokud jsem neznal kotoučový brzdy, tak mě z brždění větších sjezdů boleli ruce. Na ty běžný jízdy kde se vejdu za den do 30 km teda něco ušetřím, ale uznávám, že nejde o problém, když baterie má dojezd 60 km. Když zas někdy budu dělat cyklo výlety po Krkonoších, nebo Orlických horách ­(málo často ­- nemám elektrokolo­), tak už by rekuperace byla víc užitečná. Celkově ale nemluvím o žádném problému, že bych třeba někam nedojel, beru to jen jako významnou věc a přijde mě škoda na elektrokole rekuperaci nemít. Úplně se teda neshodnem na problematičnosti stavět takový kola. Takový elektrokolo si představuju tak, že ve šlapacím středu zůstanou jen snímače síly šlapání, motor bude vzadu, elektronika bude mít pro rekuperaci něco navíc, ale to u dnešní elektroniky nevidím jako problém včetně ceny. Problém je že většina cyklistů to nevyužije a proto se to nevyrábí, přitom se vyrábí desítky druhů elektrokol, tak by některé mohli mít rekuperaci pro tu menšinu. Rozdíl v ceně by technicky musel být detail, jen by bylo dražší díky ­"novince na trhu­".

Tak ona některá kola tu rekuperaci mají, ta kola pro menšinu existují. Jen se to obvykle nepoužívá, protože to pro většinu použití nemá hmatatelnou výhodu ­(resp. nevýhody převažují nad výhodami­).

Máte těžší kolo kvůli těžším součástkám pro rekuperaci ­(těžší motor, který to umožňuje, oproti standardním­) a ještě budete muset překonávat odpor elektromotoru ­(a to i když není baterka vybitá ­- vyšší spotřeba, je potřeba častěji šlapat i na rovině­). Aby se to pokud možno nestávalo, bude tam muset být větší a těžší baterka... Takže těžší motor, větší baterka ­(jednak kvůli vyšší spotřebě danou odporem elektromotoru, jednak kvůli zajištění toho, abyste se po vybití nemusel s tímto odporem prát navíc ještě bez baterky­), to vše je navíc dražší. Potřebujete speciální kontrolér ­(dražší­), baterii, která toto podporuje ­(dražší, nicméně toto většina umí­)... A teď k tomu ještě připočtěme mizerné až malé množství energie, kterou lze rekuperovat.

Nevím, prostě mi přijde jednodušší mít klasické jednoduché řešení, byť třeba s o 10 % větší baterkou ­(to je tak půl kila­), která vynahradí to, co by bylo možné získat rekuperací. Část toho, co získáte na rekuperaci, zase ztratíte na zvýšené spotřebě dané odporem elektromotoru všude jinde, tak k čemu to pak je? Riziko toho, že až dojde šťáva, bude to mít velký odpor ­(těžší kolo+odpor elektromotoru­) + vyšší cena.

Já tam nějak pořád nevidím tu výhodu, kterou to má přinášet, a to ani ve Vašem případě. Nějak mi přijde jednodušší si místo kola s 60km dojezdem koupit kolo s 80km dojezdem, než šaškovat s rekuperací, aby to za dražší peníze a s větší hmotností v nejlepším možném případě ujelo 70 km ­(to už počítám se 17% rekuperací­).

Aha ok, tak to jsem nevěděl že existují.
17 % ­- No vzhledem k těm okolnostem věřím že to musí být výrazně víc než u průměrný jízdy auta.
S odporem vypnutého motoru jsem nepočítal. To nevím jak to s tím je. Kde se ten odpor bere. Jestli může mít odpor i odpojený motor, tam bych si představil že rozpojením obvodu cívek motoru by neměli brzdit pomocí magnetického pole, tak nevím jestli jde o nějakou převodovku, nebo konkrétně motor. Nevím jestli motory v zadních a předních kolech maj převodovku, myslel jsem si že ne a motor bez uzavřeného obvodu by snad brzdit neměl a elektronicky ho odpojit nemůže být problém, tak nevím jak to je s tím odporem a tím ani nechci tvrdit že není.
Nerozumím ani proč pro rekuperaci musí být těžší motor. To bych samozřejmě nechtěl. Jestli jde jen o větší výkon abych mohl využít všechnu energii i při silnějším brždění, nebo jde o něco jiného. Samotný motor si představuju podobně jako pračkový a že pro rekuperaci nepotřebuje nic navíc, jen to potřebuje elektronika mimo motor.

Já se v tom sice až tak moc nevyznám, ale to, co tu Vy popisujete, znamená, že sice odpojíte motor, ale tím přece odpojíte i onu rekuperaci. Ta energie Vám tam sama do baterky z nebe nespadne, tu Vám tam vytváří právě ten odpor. Takže tu navrhujete řešit problém rekuperačních motorů tím, že jim vezmete schopnost rekuperace. Jestli chcete rekuperovat, tak Vás něco musí brzdit. Pro rekuperaci tam máte obvykle DD motor, takže ty magnety Vám tam pořád vytváří brzdící magnetické pole tím, jak se to kolo točí ­(a elektromotor pak funguje jako generátor ­- tedy brzda­). Takže vyšší spotřeba, tedy to, co získáte na rekuperaci, ztratíte na vyšší spotřebě pro překonávání tohoto trvalého odporu ­(jak elektřiny, tak Vaší energie, protože musíte více šlapat­)

"Nerozumím ani proč pro rekuperaci musí být těžší motor.­" ­"pro rekuperaci nepotřebuje nic navíc­"

Vtip je v tom, že Vy se na to nedíváte obráceně. Nejde jen o to, co tam máte pro rekuperaci navíc, ale také o to, co při řešení bez rekuperace máte ­"namíň­", co tam nepotřebujete. Jestli nechcete rekuperaci, můžete použít jednoduší kontrolér, lehčí motor, který funguje jinak,... Já pořád nechápu, co Vám to má v praxi přinést??? Není prostě mnohem jednodušší mít o pár desítek Wh větší baterku a stejně to bude celé o něco lehčí?

Reagoval jsem na ten trvalý odpor motoru, že kvůli tomu že je v kole a točí se pořád, tak nemusí mít pořád odpor. Při rekuperaci je žádaný odpor nastavitelný od nuly pomocí velikosti proudu. Teda motor má odpor jen když chceme a jaký chceme, tomu je úměrný výkon v režimu generátoru.
Nejsem blbej abych chtěl rekuperaci bezdrátově, to se tady spíš blbě dorozumíme.
Permanentní magnety nemaj stálý odpor, ale podle řízeného proudu v cívkách. Když pojedu z mírného kopce bez brzdění tak mít odpor nebude, stejně tak když budu šlapat bez využití motoru třeba když bude vybitá baterie.
Nedává mě smysl, že motor s rekuperací by musel být těžší. V motorech se moc nevyznám, ale snad by každý typ měl zvládat rekuperaci.
Moje představa významu rekuperace je se stejně těžkým motorem a odporem řízeným od nuly jak hodně chceme brzdit.

"Nedává mě smysl, že motor s rekuperací by musel být těžší. ­"

Ale tam se používají úplně jiné typy motorů. https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=LUqDtQRHTz8 To není, že tam máte nějakou součástku navíc, ale to je úplně jiný typ elektromotoru. Ty s rekuperací jsou DD, jsou mnohem těžší pro stejný výkon kvůli tomu, jak vůbec fungují, a mají nižší točivý moment ­(protože nemají převod­), takže jsou navíc nepříliš vhodné do kopců. Kvůli odporu mají vyšší spotřebu, takže to, co získáte rekuperací, ztratíte na vyšší spotřebě elektřiny a vyšší spotřebě Vaší energie, protože se s tím musíte více prát. Výhodou DD je schopnost dosahovat vyšších rychlostí, ale to je přece to, co nepotřebujete, Vy potřebujete v kopcích vysoký točivý moment, což je hlavní nevýhodou DD motorů, které ho mají malý.

Otázka pořád trvá, jaký praktický přínos pro Vás bude mít rekuperace, když DD motor, který ji umožňuje, má větší odpor, větší spotřebu, je těžší a má pro kopce nižší točivý moment? Není jednodušší koupit o pár desítek Wh větší baterku? Není to opravdu jednodušší? Ptám se už minimálně popáté, co Vám ta rekuperace má vlastně přinést? Pořád tomu nerozumím. Když si místo 600Wh baterky koupíte 700Wh baterku, bude to o půl kila těžší, nabídne Vám už v základu takový dojezd, který byste s 600Wh baterkou s rekuperací nedosáhl, bude to lehčí ­(nepotřebujete velký DD motor a jestli jezdíte v kopcích a potřebujete pořádný točivý moment, tak obří těžký DD motor­), nebude Vás to brzdit na rovině,... Proč tak zoufale toužíte po rekuperaci, která má kvanta nevýhod, a jejíž takřka jediný přínos je tak krásně jednoduše řešitelný, a to kapánek větší baterkou?

https:­/­/ebikes.ca­/learn­/hub­-motors.html
https:­/­/www.ebicycles.com­/direct­-drive­-vs­-geared­-hub­-motors­/
https:­/­/www.precisionmicrodrives.com­/cogging­-torque­-in­-permanent­-magnet­-motors

Tak na otázku jsem už aspoň 2x odpovídal, ale tobě nedává moje odpověď smysl, protože máš jiný znalosti, stejně tak mě některý tvý informace nedávaj smysl.
Díky za odkazy, dva jsem zkouknul, jsem chytřejší.
To jestli nám rekuperace dává smysl, právě moc záleží na tom všem. Jestli opravdu dává smysl, to já nevím, protože o tom nevím dost, tak mě zatím dává podle mých omezených znalostí.
Tak už vím jaký tam jsou dva různý motory, lehčí je s převodovkou a má mechanickou spojku pro nepoužívání. Logicky bych pro rekuperaci použil taky ten lehčí, ale brání tomu ta spojka, to jsme tady v diskuzi nevěděli. Zatím bych jednoduše spojku zrušil a použil ten lehčí, píšou že spojka zruší valivé tření, to by snad měli být ztráty v převodovce, ale ta planetová převodovka na výrazný ztráty nevypadá. Jestli je možný aby při nepoužívání motor brzdil magneticky, to je asi teď moje hlavní záhada, kdyby to bylo možný tak by to mohl být důvod že by rekuperace nebyla dobrá. Takže zatím nevím.
Proč zoufale toužím po rekuperaci. Protože v mé představě má zatím úplně jiné vlastnosti. Shodnem se ale na průměrném cyklistovi mimo hory.
V tom horském terénu na polních cestách je obecně bez ohledu na současnou techniku rekuperace významná, jako čistě fyzikálně a jestli je významná i s dostupnu technikou, záleží na jejích vlastnostech a tam jasno nemám. Tím si dovolím tvrdit, že v budoucnosti bude rekuperace v horském terénu mít smysl, ale zatím s neznámou technikou.
Díky za odkazy.

"Tím si dovolím tvrdit, že v budoucnosti bude rekuperace v horském terénu mít smysl, ale zatím s neznámou technikou. ­"

No to je teoreticky možné, že se to v budoucnosti s jinými technologickými řešeními zlepší ­(to s Vámi souhlasím­), otázkou je ale pořád to, na co se tu snažím poukazovat, zda ta energie navíc, kterou to vygeneruje, se prostě nedá mnohem snáz vyřešit tím, že se prostě vezme jen o půl kila těžší baterka a nevymýšlí se šílenosti kolem rekuperace?

Dnes Vám to přinese v podstatě jen potíže. Přinese Vám větší odpory mimo terén, přinese Vám těžší motor ­(což trochu vykryje menší baterka, pokud vůbec, protože Vám zase kvůli těm odporům roste spotřeba ­- a tohle bude pravdou v podstatě vždy, protože když to nebude mít odpor, tak to nebude mít rekuperaci ­- čím lépe v budoucnu vyřešíte to, aby Vás to při běžné jízdě nebrzdilo, tím více odstraníte situací, kdy to může rekuperovat­), přinese Vám menší točivý moment ­(což je něco, co v horském terénu právě nechcete, což můžete částečně vyřešit silnějším motorem, tedy větším, těžším­)... Kdo ví, co přinese budoucnost, jak se jednotlivá řešení přiohnou, aby to fungovalo, ale zatím to prostě pořád vypadá na to, proč to vlastně řešit, když už je to vyřešené možností trochu větší baterky?

"když to nebude mít odpor, tak to nebude mít rekuperaci­"
Tak odpor rekuperace je snad jen po dobu rekuperace?

No právě. A jak to kolo pozná, kdy má a kdy nemá rekuperovat? Jedete z mírného kopečka. Má Vás to brzdit a rekuperovat nebo to nemá brzdit, a tedy ani nic nenarekuperujete? Pokud byste mohl rekuperaci volně vypínat a zapínat, jak to kolo pozná, budete to pořád vypínat a zapínat manuálně? Pokud budete rekuperovat jen při brždění brzdami ­(což by takový manuální switch být mohl­), tak toho ale moc nenarekuperujete. Pokud to bude rekuperovat častěji ­(i z mírných kopečků, na rovině­), tak to také znamená, že Vás to bude častěji brzdit. A pořád jsme u téhož, není jednodušší tu vyšší hmotnost nutnou pro rekuperaci a vyšší výkon motoru pro jízdu v kopcích vrazit prostě do trochu větší baterky?

To snad není možný, to máme úplně jiný představy o provozu kola. To se pak zatím vůbec nemůžem bavit o otázce jestli rekuperaci nahradit větší baterií ­(v mý představě ne jednotky, ale destíky procent­), když nemáme vyjasněný jednotlivý vlastnosti kola a jízdy. Jako že by se rekuperace sama zapínala podle náklonu kola jako detekce kopce, nebo podle rychlosti, nebo jak, to snad ne. Nevím jak by kolo poznalo jestli zrovna chci brzdit, jestli je rovinka a chci jet 30, nebo se blíží zatáčka, křižovatka, špatná cesta a chci jet 10. Automatická rekuperace nemůže vědět jestli má brzdit, takový nápad nechápu.
To podle mě musí ovládat člověk. Asi se nabízejí dvě základní možnosti: samostatným ovladačem, nebo od brzd. Samostatný ovladač bych si asi představoval jako nějakou páčku v blízkosti rukojetě podobně jako se někola různými způsoby ovládá řazení nebo malá páčka u rukojeti pro přední tlumiče, tu vlevo mám palcem snadno dostupnou, tak třeba něco podobného může být vpravo pro rekuperaci. V případě od brzd by brzdová páčka musela nejdříve působit na rekuperaci a kdyby to nestačilo, tak domáčknout pro účinek brzd. Teoreticky by šlo využít celé pásmo brzdové páčky od mezery mezi destičkama a kotoučem do polohy kdy si brzdy len lehce škrtají a maj neznatelný účinek. V tom pásmu by mohlo být několik stupňů rekuperace. Na páčce by teda musel být nějaký snímač polohy.
Pokud by šlo o samostatný ovladač, to mnoha lidem jistě vyhovovat nemusí, to jde o nějaký trénink a zvyk. Většina lidí při zpomalování a brzdění kdy nemaj potřebu šlapat má i problém podřazovat aby se pak bez problému rozjeli, pro mě to je úpně automatická věc. Takže pro obyčejný cyklisty by byla lepší ta reakce na brzdovou páčku.
Taky by šlo rekuperaci ovládat třeba šlápnutím dozadu, ale asi nejlepší od těch brzd.

Zkusme to jinak. Řekněme, že máme člověka 70 kg, e­-kolo 20 kg, celkem 90 kg. Necháme ho sjet z velkého kopce dolů, třeba z Lysé hory do Frýdku. To je převýšení cca 1000 metrů. To máte potenciální energii 245 Wh. Pokud bude rekuperace schopná zkonvertovat třeba 80 % této energie ­(tzn. zanedbáme úplně všechny odpory, které mohou existovat­), tak tu máte potenciál na zisk 200 Wh. Takže v ideálním případě, že kolo nemá vůbec žádný odpor, při sjezdu není žádný aerodynamický odpor, nic, tak u takového běžného elektrického horského kola se 700Wh baterií se bavíme o možnost získat necelých 30 %. Znovu, za předpokladu, že rekuperace má 80% účinnost a nečelíte naprosto žádnému odporu. Pokud jezdíte extrémnější terén, tak počítám, že máte tlustší gumy s velkým odporem, stejně tak terén klade větší odpor než hladký asfalt.

Zkusme si tedy trochu více započítat. Lysá hora ­- Papežov, převýšení 710 metrů. Potenciální energie 174 Wh, s 80% rekuperací teoreticky 140 Wh, které můžeme získat. Je to 8,5 km, řekněme, jedete v průměru 40 km­/h. Za 0,21 hodiny jste dole. Na hladkém asfaltu mají pneu horského kola v takové rychlosti odpor odpovídající výkonu cca 40­-130 W ­(obvykle tak 70­-80 W­), takže jen cca 8­-27 Wh ztratíte na odporu pneumatiky. Na štěrkové cestě by to bylo 12­-40 Wh. Odpor vzduchu bere v takovém případě cca 300 W, takže ten Vám ukousne dalších 63 Wh. To jsme na nějakých 85­-105 Wh, které můžete rekuperovat. Při 700Wh baterce to dělá nějakých 15 % na hladkém asfaltu a rychlosti 40km­/h.

Řekněme ale, že jedete poloviční rychlostí na štěrkové cestě. To aerodynamický odpor klesne na pouhých 44 W, ale jedete dvakrát déle. 19 Wh pryč ­(44W*0,42h­). Odpor kol při nižší rychlosti sice klesne na cca 20­-65 W ­(obvykle cca 35­-40W­), ale opět, dvakrát delší doba jízdy, přes cca 15 Wh pryč. 174­-19­-15 = 140 Wh ­(v kalkulátoru na netu mi to pro daný kopec vyšlo na 139 Wh­). To máme teoretickou možnost zrekuperovat cca 20 % baterky na sjezdu 700 výškových metrů. To ale počítáme jen a pouze sjezd. Pokud to chcete vyšlapat a sjet dolů, tedy hovoříme o dvojnásobné ujeté vzdálenosti, hovoříme o prodloužení dojezdu o 10 %.

" tak počítám, že máte tlustší gumy s velkým odporem­"
Ne, mám běžný 2,1­" dost ojetý, dost nafouknutý aby neměli moc odpor, je to obrovský rozdíl když se víc nafouknou. Ty polní a lesní cesty mě nedovolí jet rychle a štěrk tam není, je to uježděná hlína. Psal jsem přeci o odporu vzduchu. Svištět z Lysé hory je dost jiný případ.
Baterie 700 Wh, nevím jak drahý je to kolo, já viděl 522 a 540 Wh.
Rozumím že pokud kapacita baterií dost stoupá, bude sjezd velkého kopce zanedbatelný proti kapacitě baterie, kapacita se zvyšuje, kopce ne.
Pak bude záležet na přístupu jestli sjetím kopce třeba 100 Wh vyhodíme, nebo ne.
Nezanedbatelný asi bude i šetření brzdových destiček.
Jinak jsem rád že jsme opustili teorii bezdrátového motoru, automatické rekuperace a průměrné trasy.